Aktuality

10. 2. 2026 - Pavel Češka

Jsem rád za možnost ukázat, co ve mně je, neskrývá Daniel Vaniš

Hokejbalový obránce Daniel Vaniš se připravuje na domácí mistrovství světa v Ostravě a bojuje o místo ve finální nominaci české reprezentace. V rozhovoru mluví o konkurenci mezi obránci a zkušenostech ze zlaté U23. Popisuje také individuální trénink, regeneraci a motivaci z úspěchů Hostivaře. Foto: Vojtěch Zajíc

Věřím, že nám Ostrava ukáže své krásy

Dane, jste v širší nominaci na domácí mistrovství světa v Ostravě. Jaká byla Vaše první reakce na pozvánku na únorový reprezentační kemp?

Moje první reakce byla určitě pozitivní, ač ne úplně očekávaná. Po podzimu jsem nebyl se svými výkony natolik spokojený, takže jsem s nominací zas tolik nepočítal. O to víc mě však těší a jsem rád za možnost ukázat, co ve mně je.

Jak velkou roli hraje v motivaci fakt, že se šampionát uskuteční před domácím publikem?

Zrovna v tomhle se možná budu lišit od většiny odpovědí, nicméně mám na to dva různé pohledy. Z jedné strany mě mrzí, že jsem i vinou různých opatření za reprezentaci hrál nejdál dvakrát v Žilině, ale z té druhé je to určitě skvělá možnost, protože my Češi umíme organizovat sportovní akce a věřím, že nám Ostrava ukáže své krásy.

Co podle Vás budou trenéři u obránců na kempu sledovat nejvíce a v čem se chcete nejvíce ukázat a odlišit od konkurence?

Myslím, že budou sledovat přesně to, co sledovat chtějí. Tím mám na mysli zapojení a zapadnutí do herního systému, kreativitu a minimálně zdravé sebevědomí. Perfektně jsme to mohli vidět u hokejové U20, kde nám beci ukázali, jak by to asi mělo vypadat. Ometání o mantinel už příliš nefrčí.

Konkurence je opravdu velká

Jak osobně vnímáte konkurenci v obranných řadách reprezentace?

Všichni jsou to stálice obran nejlepších týmů extraligy, konkurence je opravdu velká, nicméně je velmi dobré, že se navzájem můžeme motivovat k lepším výkonům.

Jak moc Vám může v boji o účast na domácím mistrovství světa v Ostravě pomoci zkušenost ze zlaté reprezentace U23 z Hradce Králové a v čem Vás toto působení nejvíce posunulo směrem k mužské kategorii?

Zkušenost je to skvělá. Bohužel náš ročník je tak trochu postižený a omezený v konfrontaci především se zámořskými týmy. To jsou zápasy, pro které ten sport hrajeme. Je skvělé, když přijedou Kanaďani a přivezou pravou atmosféru, která během zápasu či turnaje může vyústit i v rivalitu. Zkrátka jiná mentalita. Pokud jde o reprezentaci, tak to mohlo ukázat určitou zkušenost, kterou jsem za ty roky na klubové mužské úrovni nasbíral.

Na čem aktuálně nejvíce pracujete, abyste splnil reprezentační nároky? Přidáváte si individuální trénink mimo klubový program právě s ohledem na reprezentaci?

Mimo klubové tréninky trénuji individuálně víceméně celý rok, takže nijak speciálně ne. Teď konkrétně v zimě to však jde příjemně skloubit s klubovým programem, přidávám k tomu 1–2 tréninky týdně. Jediné, co by mohlo být umocněné, je to, že se snažím více dbát i na regeneraci a prevenci zranění.

Daleko více bych poukázal na množství hráčů Hostivaře v reprezentaci

Přejděme ke klubu. HBC Hostivař má za sebou mimořádně úspěšný rok. Jak moc Vám tyto úspěchy dodaly sebevědomí směrem k reprezentaci?

Určitě to pomohlo na sebevědomí jako takovém, nicméně do reprezentace nedostanete pozvánku za to, že váš tým vyhrál trofeje. Daleko více bych poukázal na množství hráčů Hostivaře v reprezentaci. To by mělo být zrcadlo toho, zda to byl úspěšný rok, nebo ne.

Čím byla Hostivař podle Vás v uplynulé sezóně úspěšnější než zbytek extraligové konkurence?

To je hrozně moc věcí. Kabina byla super, o herní kvalitě ani nemluvě. Byla to i taková odplata za to předchozí finále, to bylo poměrně bolestivé.

Po letošní podzimní části přišla změna na trenérské lavičce. Jakým způsobem ji kabina přijala?

Kabina ji přijala tak, jak to je. Byli jsme o všem informováni a všichni z kabiny změnu přijali. S novým realizačním týmem jsme se sešli se stejným cílem, a tím je obhajoba titulu.

Do realizačního týmu přišel jako asistent trenéra i Jiří Vaniš, Váš otec. Co tato změna znamená pro Vás z pohledu hráče?

Z pohledu hráče asi pouze to, že na nás bude křičet někdo jiný (smích). Taky si možná budeme muset dávat větší pozor na životosprávu. Hostivařští určitě vědí. Jako syna pravděpodobně žádná extra změna nenastane, na trénování jsem zvyklý od prvních krůčků.


Partneři