TJ Sokol Poruba: Tradice a budoucnost pod jednou střechou

Zlom v roce 1995: vznik Tornada, přímého předchůdce dnešní Poruby

Hokejbalový oddíl, který dnes známe jako TJ Sokol Poruba, má kořeny v první polovině 90. let. Za začátek jeho příběhu lze považovat sezonu 1992/1993, kdy se k tehdejšímu týmu HBC Ostrava Rockers připojila početná skupina hráčů z Ostravy–Fifejd. Právě tehdy se začala formovat parta, ze které postupně vyrostl klub pevně spojený s Porubou a areálem na Vřesinské ulici.

Klíčovou osobností u zrodu byl Marcel Zegzulka, bez nějž by oddíl v této podobě vůbec nevznikl. Už o rok později ale tým prošel první výraznou proměnou – změnil název na TJ Sokol Hošťálkovice, klubové barvy i vedení, které převzal Marek Kaňok. Důležitým krokem pro celý ostravský hokejbal byl také přesun na hřiště v Ostravě–Přívoze, kde se postupně formovala silná regionální základna a kde klub získával první zkušenosti v soutěžním prostředí.

V roce 1995 přišla událost, která je pro klubovou historii zásadní. Po neshodách ve vedení se osamostatnila skupina hráčů vedená Markem Šefránkem a Radimem Vaculíkem a 29. března 1995 vznikl tým HBC Tornado Ostrava. Právě Tornado je přímým předkem vývojové linie dnešní TJ Sokol Poruba. Klub tehdy znovu měnil barvy, znak i dresy a zároveň se pustil do dalšího velkého kroku – budování vlastního zázemí.

Už v sezoně 1995/1996 se podařilo v Přívoze postavit nové hřiště, které bylo vůbec poprvé oficiálně schváleno svazem. O rok později došlo ke zvýšení prestiže soutěže – oblastní liga byla povýšena na 2. ligu a klub posílil významný trenérský a organizační prvek v podobě Rostislava Balouna.

Začlenění do TJ Sokol Poruba a 17 let mezi elitou 1. ligy

Za největší milník lze označit sezonu 1997/1998, kdy se klub podařilo začlenit pod TJ Sokol Poruba. Díky tomu získal stabilitu a možnost vybudovat nový, na tehdejší poměry nadstandardní stadion. Sportovní odměna přišla rychle – na jaře tým vybojoval postup do 1. MNHbL, což byl v té době největší úspěch klubové historie.

V 1. lize pak TJ Sokol Poruba působila nepřetržitě 17 sezon (od ročníku 1998/1999) a stala se nejúspěšnějším ostravským hokejbalovým týmem. Klub zároveň rostl organizačně: vznikl B-tým mužů, přibyli junioři a klub začal systematicky rozvíjet mládež. Další důležitý krok přišel v ročníku 1998/1999, kdy se klub rozšířil o hráčský potenciál týmu HbK Ostrava. Spolupráce významně posílila kádr napříč kategoriemi a klub pokračoval ve zkvalitňování zázemí i vzdělávání trenérů.

Modernizace, osobnosti a těžké roky, které klub ustál

Na přelomu tisíciletí klub procházel vývojem i ve vedení. Výraznou postavou se stala předsedkyně Drahomíra Macková, která klub vedla v důležitém období změn. Tým získal zkušeného hokejového kouče Oldřicha Lipnického, později se v klubové struktuře výrazně uplatnili také Tomáš Macko a řada dalších klubových osobností.

Zlomovým obdobím byla sezona 2008/2009, která patří k nejtěžším v historii oddílu. Tým se propadl výsledkově i personálně, skončili zkušení lídři a klub musel přehodnotit další směřování. Následující roky přinesly změnu přístupu a větší důraz na koncepční práci, zejména na mládež.

Typickým rysem klubové historie ale vždy bylo, že když bylo nejhůř, dokázali se najít lídři, kteří tým zvedli. V kritických chvílích drželi klub nad vodou například Radim Vaculík, Lukáš Grabovský nebo Martin Chovanec. Symbolickým momentem bylo také rozhodnutí vedení vyřadit po konci kariéry Radima Vaculíka dres s číslem 33, který už nemá obléknout žádný další hráč.

Nová kapitola: mládež, návrat energie a „doba plastová“

V dalších letech se klub soustředil na rozvoj mládežnických kategorií, posiloval trenérské zajištění a postupně znovu budoval pevné základy. V klubu se objevily i úspěchy na reprezentační úrovni – například účast Lukáše Grebeníčka a Lucie Kubínové u zlatého tažení české ženské reprezentace na domácím mistrovství světa v roce 2017.

Mužský tým se v posledních sezonách opíral o kombinaci zkušených stálic i odchovanců, kteří přinášeli novou energii. Výrazným úspěchem byl také bronz v covidové dohrané sezoně 2020/2021 a následná obhajoba bronzu v ročníku 2021/2022. Klub navíc nezapomíná na své osobnosti – v roce 2021 odešel brankářská legenda Bohumil Michel, na jehož počest vznikl turnaj Bobeš Cup.

Velký mezník přišel v roce 2023, kdy se konečně podařilo dotáhnout dotaci na nový plastový povrch. Sezonou 2023/2024 tak v Porubě začala nová éra – „doba plastová“, která symbolizuje modernizaci zázemí i další posun klubu směrem dopředu.

Klub postavený na partě, tradici a srdci

TJ Sokol Poruba je klub s dlouhou historií, který se několikrát ocitl na rozcestí, ale pokaždé dokázal najít sílu pokračovat. Za desítky let prošly klubem stovky hráčů, měnily se názvy i soutěže, ale jedno zůstalo: týmový duch, klubová sounáležitost a hrdost na sokola na hrudi. A právě to z TJ Sokol Poruba dělá víc než jen sportovní oddíl – klub, který vyrostl z ostravských začátků v pevnou porubskou značku.