Kulisa byla brutální. Škoda, že jsme to nezakončili zlatem, mrzí Vojtěcha Mokrého

Vojtěchu, nakonec je z toho znovu druhé místo jako před dvěma lety. Jak moc to bolí?
Bolí to hodně. Neřeknu, kdybychom prohráli třeba 5:0, ale podruhé a zase v prodloužení? Nevím, co udělat jinak. Měli jsme šance, ale bohužel jsme je neproměnili a oni nás z prvního přečíslení udělali do prázdné.

Co bylo dnes klíčem zápasu?
Neproměňování šancí. To se ukázalo i v prvním zápase ve skupině, kdy jsme se na jeden gól nadřeli a měli jsme snad čtyřicet střel.

Byly Spojené státy nejlepším týmem na turnaji?
Postupem času si myslím, že vlastně i jo. Vyřadili silnou Kanadu, porazili i nás. Myslím si, že asi zaslouženě vyhráli.

Co říct pozitivního k českému týmu?
Když neprohrajete celý turnaj, ale ten nejdůležitější zápas ano, si říkáte... Dřete tady celý týden, ale pak je z toho zase stříbro.

Jak náročné bylo udržet koncentraci v prodloužení?
O přestávce jsme právě říkali, že nejhorší bude, když přijde nějaká šmudla, nějaký blbý gól. Ale myslím si, že tím, že dneska toho bylo celkem dost, nebyl problém udržet koncentraci.

Co řeknete na kulisu v Ostravar Aréně?
Brutální, užívali jsme si to. Jenom je škoda, že jsme fanoušky nepotěšili zlatem.

Další mistrovství je už za rok. Budete u toho taky?
Je to za dlouho. Nevím, kde pak budu v hokeji. Asi i podle toho se to odvíjí, jestli budu v Boleslavi nebo jinde.