Rozhovory

1. 7. 2026 - David Schlegel, foto: Michal Struž

David Tor: Ostrava nastavila nový standard. Hokejbalové MS bylo nejprofesionálnější v historii

Ostravské mistrovství světa v hokejbale přineslo řadu novinek, od videorozhodčích až po novou streamovací platformu, a stalo se podle vedení ISBHF novým standardem pro budoucí pořadatele. O hodnocení šampionátu i budoucnosti světového hokejbalu jsme si popovídali s generálním sekretářem ISBHF Davidem Torem, který se pomalu chystá předat své žezlo svému nástupci. Tím by se měla stát další Čech Aleš Zuna.

Mistrovství světa v Ostravě je za námi. Jak jste s jeho průběhem spokojený a jak naplnilo vaše očekávání?
Dali jsme si za cíl, aby tohle mistrovství bylo to nejlépe a nejprofesionálněji zorganizované mistrovství světa v historii naší organizace. Z tohoto pohledu jsme spokojeni s tím, co jsme dokázali. Bylo spousta projektů, které jsme potřebovali pro tento šampionát dotáhnout - například technické zajištění šampionátu, aby proběhl tak, jak proběhnout má. Zavedli jsme řadu novinek, například videotechnologii, kterou používají rozhodčí při posuzování sporných momentů, což je velký posun vpřed oproti předchozím letům. A zároveň přinášíme i komfort pro fanoušky, kteří hokejbal sledují, ve smyslu dostupnosti informací. Připravili jsme novou webovou stránkou ISBHF, novou turnajovou webovou stránku, novou aplikaci, kde jsou dostupné všechny statistické informace z mistrovství světa, novou streamovací platformu. Projektů, které jsme před tímto mistrovstvím udělali, bylo opravdu hodně a jsme rádi za to, kam až jsme to dokázali dotáhnout. Z tohoto hlediska jsme se šampionátem velmi spokojeni.

Bylo to vždycky tak, že v hokejbale mistrovství světa pořádaná na českém území nastavovala trendy. Dívali jste se na to i s ohledem na udržitelnost těchto novinek i pro příští šampionáty?
Určitě ano. My jsme v roce 2023 zavedli určitý standard organizace a v roce 2024 se konalo mistrovství světa ve Švýcarsku, které mělo jistou úroveň. Teď v Ostravě se to posunulo o úroveň nebo i o dvě výše, a tento standard bychom chtěli udržet. Příští rok se bude konat šampionát na Slovensku, organizační tým tam už je zkušený z předchozích juniorských šampionátů, které pořádali v posledních 3 letech. To znamená, je tam dobrý základ a předpoklad k tomu, aby ta organizace příští rok byla kvalitní, a moc se na ten šampionát těšíme.

Pro pořádání světového šampionátu jste si zvolili Ostavu, kde hokejbalové hnutí není tak silné jako v jiných částech republiky. Proč jste tak učinili? Zopakovali byste tuhle volbu?
Je důležité zmínit, že ve výběru pro pořádání světového šampionátu figurovalo mnoho českých měst. Finální volbu dělá pořadatelská země s tím, že ISBHF tuto volbu schvaluje. Českomoravský svaz hokejbalu si vybral Ostravu samozřejmě z hlediska faktorů, kterými byla očekávaná návštěvnost nebo zájem o sport tamního prostředí. K tomu související i regionální kluby hokejbalové, které tady v Moravskoslezském kraji jsou, a potom samozřejmě blízkost Slovenska. A u toho jsme bohužel nemohli předpokládat, že výsledek slovenského mužského, ale i ženského národního týmu, bude takový, jaký byl. To znamená, i tím ta návštěvnost a zájem ze strany Slováků trochu utrpěly. Ale z hlediska výběru si myslím, že byl velmi dobrý, Ostrava je sportovní město. Zázemí, které jsme tady v Ostravě dostali, bylo prvotřídní.

Zavedení videorozhodčích je velkým pokrokem. Bylo to náročné i vzhledem k tomu, že česká extraliga podobnou vymožeností nedisponuje?
My jsme nad tím strávili hodiny práce. Institut videorozhodčích jako takový, začal pořádně fungovat roku 2017 na mistrovství světa v Pardubicích. Ale my jsme se postupně učili, na jaké situace a do jaké míry jsme video schopni využít. Po roce 2023 se přidaly situace pro zkoumání vyšších trestů a v roce 2025 jsme udělali pilotní projekt trenérské výzvy na juniorských šampionátech. To znamená, že jsme sbírali zkušenosti ohledně toho, jak to funguje.

Potom jsme si společně s technickou komisí sedli, vyhodnotili jsme si předchozí rok a nastavili procesy toho, jak má právě video fungovat, pro které situace má být nastaveno, jak má fungovat přímo v aréně. To znamená komunikaci mezi rozhodčími, kteří jsou na ploše, videorozhodčím a případně delegátem zápasu. Nastavili jsme úplně kompletně nový proces toho, jak to má probíhat. A následně jsme měli rozhodčí na dvoudenním semináři před začátkem šampionátu, z nichž jeden den jsme vyloženě strávili tím, že jsme jak teoreticky, tak prakticky na ploše, procházeli situace pro videorozbory a trenérskou výzvu.

Jste spokojeni s tím, jak se rozhodčí s videem sžili během celého šampionátu?
Spokojeni jsme velmi. Vzali si to za své a celá parta rozhodčích tahala za jeden provaz. My jsme výběr rozhodčích dělali na základě toho, že každý rozhodčí, který tady byl, musel projít nějakým dospělým nebo juniorským šampionátem v Evropě. Aby znal prostředí a právě procesy, co se týká videa, které začínaly od roku 2023, a aby to byli zkušení rozhodčí z domácích soutěží. To znamená, že jsme tady měli opravdu 22 nejlepších rozhodčích na světě. Bylo vidět, že kvalita rozhodování byla velmi vysoká a chceme s nimi pracovat i nadále v podobném duchu.

Jak jste spokojený s propagací mistrovství světa v Ostravě? Ať už ze strany organizačního výboru, města nebo Moravskoslezského kraje. Objevují se totiž názory, že je region sportovními akcemi trochu přesycený. Myslíte si, že to mohlo ovlivnit návštěvnost?
Myslím si, že spolupráce probíhá velmi dobře a korektně. Organizační tým tady v Ostravě odvedl skvělou práci, co se týče lokální propagace, ať už jsou to tištěné nebo další mediální vstupy. A co se týče té návštěvnosti nebo přesycenosti v Ostravě, nedokážu to úplně posoudit. Nevíme do jaké míry nám uškodilo počasí, protože samozřejmě v 35 stupních asi není pro lidi úplně priorita jít se podívat na mistrovství světa v hokejbale. Tudíž nedokážeme úplně vyhodnotit faktory toho, do jaké míry je to přesycenost nějakými akcemi, je to souhra počasí, nebo souhra třeba právě toho, že slovenské národní týmy nejsou ve finálovém víkendu. Těžko spekulovat, to je spíš na hodnocení po šampionátu.

Jednou z největších změn je přesun mistrovství světa do lichých let. Proč jste se k tomuto kroku rozhodli?
Rozhodnutí padlo v roce 2024. My jsme měli šampionáty mužů a žen dříve v lichých letech až do roku 2019. Po pandemii covidu byl šampionát z roku 2021 posunut na 2022, proto se potom konal každý sudý rok. Ale sudé roky jsou komplikované v tom, že se konají velké fotbalové akce, ať je to mistrovství světa, nebo mistrovství Evropy, a navíc je to olympijský rok. Sportovních akcí v těch letech je přeci jenom hodně a dostat se k vysílacím časům v televizi, nebo získat mediální pozornost, je komplikované.

Takže proto jsme se rozhodli, že se vrátíme do lichých let, kde ten konflikt je výrazně menší. A co se týče toho rozhodování, tak na úrovni pravidelných účastnických zemí byl konsensus takový, že je to náš největší produkt. To znamená, místo toho, abychom čekali tři roky, pojďme to vrátit tím způsobem, že se mistrovství bude konat v roce 2026, 2027, a potom se najede znovu na dvouletý cyklus.

V přípravách se původně počítalo s účastí 18 mužských reprezentací, nakonec jich přijelo 12. Jak tuto situaci hodnotíte?
Musím říct, že jsem naopak velmi rád, že to dopadlo takhle, a měli jsme 12 a 6 týmů. A to z toho důvodu, že dříve ty šampionáty byly velmi nejasné z pohledu, kolik účastnických týmů bude, a podle toho se teprve stavěl turnajový systém. Byl daný nějaký klíč a logicky se to budovalo podle toho, kolik se přihlásí týmů. Tím, že nyní máme daný systém a daný klíč, který bude použit i v příštím roce, tak jedinou změnu, kterou budeme dělat, je to, abychom se snažili o rozvoj hokejbalu v Evropě. Máme tu Německo, máme tu Rakousko, jsou další dvě evropské země, se kterými se pracuje a které bychom do budoucna chtěli přivítat. Naopak to, že se to mistrovství trochu zmenšilo a dodala se novým systémem větší atraktivita zápasu v základní skupině, je pro hokejbal benefitem. Věřím, že tenhle systém je lepší a má budoucnost.

Když se hypoteticky přihlásí třeba Polsko nebo nějaké další země, tak jim řeknete: "To nejde, nemáme prostor pro vás?"
Ne, ne. A skupina je 6 týmů a B skupina se dá hrát například 2x4 týmy. To znamená, že možnost rozšířit šampionát na B úrovni pro nové země existuje a máme tyhle varianty předpřipravené.

Mistrovství světa se zatím pořád koná převážně ve stejných zemích. Přitom jste už dříve mluvili o tom, že byste chtěli pořadatelství rozšířit i do dalších států. Posunulo se v tomto směru něco?
Příští rok šampionát dospělých uspořádá Slovensko, což si myslím, že je logická a správná volba, Stejně jako vrcholil v Ostravě cyklus českých šampionátů, tak stejně tak to je teď na Slovensku, kde byly juniorské šampionáty a jejich cyklus vyvrcholí tím dospělým. V roce 2029 je velmi pravděpodobné, že hostitelskou zemí bude země za oceánem, která dlouho mužský a ženský šampionát nehostila, což znamená, že do jisté míry to bude pro ně premiéra. A co se týče dalších zemí, tak jsem velmi rád, že v příštím týdnu se odehraje první juniorský šampionát do 16 let žen v anglickém Sheffieldu. Ten šampionát vnímám jako pilotní projekt pro současnou organizaci britského hokejbalu, aby se začlenila do pořadatelství akcí ISBHF, ať už na juniorské, nebo případně poté na seniorské úrovni.

Tahle akce se měla původně uskutečnit v Maďarsku. Proč se tak nestalo?
Tam byl juniorský šampionát navázán na financování od Maďarského svazu ledního hokeje a ten se bohužel vyjádřil, že nebude schopen akci zafinancovat. Proto jsme ten šampionát rozdělili do Banské Bystrice tak, aby se Slováci mohli připravit na dospělý šampionát, a do Sheffieldu ve Velké Británii, abychom právě zahájili tu přípravu Británie jako hostitelské země.

Velký posun nastal v oblasti streamů, které jsou teď stabilní a ve vysoké kvalitě. Co stálo za tímto zlepšením a jak náročné bylo nastavit takový standard produkce? Zároveň to jistě znamená vyšší náklady. Jak jste přemýšleli o poměru cena/výkon a je reálné tento standard udržet i do budoucna?
Obrovsky nám pomohla TV Polar, který nám zajišťuje veškerou produkci v hale, včetně přenosů. A ta spolupráce s nimi je fantastická, skvělá. Musím říct, že to funguje na jedničku s hvězdičkou, a i tím, jak tu halu znají i ze zápasů extraligových Vítkovic, nám obrovsky pomáhají. A co se týče udržení toho standardu, my neřešíme v rámci té revoluce jenom dospělé šampionáty. Zajistili jsme specializovanou firmu pro produkci na naše juniorské a veteránské mistrovství, které tento rok pořádáme. Firma je slovenská, spolupracovali jsme s ní už dříve. A spolupráce fungovala velmi, velmi dobře. Je předpoklad, že tato firma bude potom následně pokračovat v produkci mistrovství světa na Slovensku. Byli se tu podívat v Ostravě, měli konverzace s TV Polar o tom, jak funguje produkce tady, aby dokázali ten standard přenést na příští rok.

Jaká byla čísla prodejů pay per view?
Máme prodaných více než 1000 přístupů na celý turnaj, potom se další dokupovaly, ať už ty denní, v závislosti na jednotlivých zápasech, nebo na play-off.

Jak byste zhodnotil mistrovství světa v Ostravě v kontextu všech šampionátů, které se kdy konaly v České republice? V čem se podle vás liší nebo kam ho řadíte?
A hodnotím to tak, že to bylo jednoznačně nejlépe a nejprofesionálněji zorganizované mistrovství v historii našeho sportu. A je to šampionát, který nastavuje “best practice” a laťku dalším organizátorům mistrovství světa. Ať už se budou konat kdekoliv.

Po takto nastavené úrovni bude náročné udržet laťku i pro budoucí pořadatele. Může to podle vás zvýšit nároky na organizátory dalších šampionátů? A druhá věc – vidíte do budoucna prostor pro to, aby se více organizačních nebo produkčních činností centralizovalo pod ISBHF, podobně jako to funguje třeba u FIFA, aby se organizátorům část zátěže odebrala?
Věřím tomu, že na Slovensku je organizační tým zkušený. Místo konání je vybrané nejlépe, co šlo. Věřím tomu, že to je nejlepší výběr, jaký šel udělat jak z hlediska organizačního zajištění, tak z hlediska lokality. Takže věřím tomu, že kvalita toho šampionátu bude velmi dobrá. A co se týče přebírání aktivit, my jsme toto začali dělat od roku 2017, kdy jsem do ISBHF nastoupil. Začali jsme informačním systémem, pokračovali jsme přes webové stránky, akreditace, teď v poslední době hrací povrchy ve spolupráci s Českomoravským svazem hokejbalu, aby byly konzistentní na všech našich akcích. Dále zajištění hracích míčků, které řešíme sponzorsky skrze všechny naše akce, aplikace pro fanoušky, medializace pro mezinárodní publikum.

Dále je to teď nově streaming, který unifikujeme. To znamená, že spoustu věcí jsme postupně od MS v Pardubicích skutečně převzali pod hlavičku ISBHF a děláme je konzistentní napříč všemi akcemi. Nyní je to spíš o tom nastavit kvalitní spolupráci s lokálními organizátory, aby týmy, účastníci šampionátů i fanoušci získávali na šampionátech podobný komfort, jako získávají tady v Ostravě. Co se týče těch aktivit, tak věřím tomu, že v téhle chvíli náš tým 10 lidí za ISBHF, který ty šampionáty pokrývá, poskytuje službu, kterou by poskytovat měl.

Mistrovství pomalu je minulostí. Na jakých věcech je potřeba teď ze strany ISBHF nejvíc pracovat?
Je to jednoznačně rozvoj v Evropě, ať už v dospělých, nebo mládežnických kategoriích. A začít od kategorie U16 a postupně, i skrze nové schéma financování ISBHF, které bylo schváleno na proběhnuté Výroční konferenci ISBHF, přivádět geograficky blízké evropské země ke spolupráci s Českomoravským svazem hokejbalu, se Slovenskou hokejbalovou únií, a tím právě i k účasti na mezinárodních akcích ISBHF.

Partneři