Ostrava ukázala budoucnost hokejbalu. Dalším cílem ISBHF je rozšíření do dalších zemí, říká prezident Elio Pascuzzo

Mistrovství světa je minulostí. Jak jste spokojený s celým turnajem a jak jste si užil pobyt v České republice?
Mistrovství světa se velmi vydařilo. Česká republika má dlouhodobě pověst země, která pořádá světové šampionáty na nejvyšší organizační úrovni, takže turnaj splnil, a dokonce předčil má očekávání. A pokud jde o druhou část otázky – do Česka se vždy rád vracím. Byl jsem tu už mnohokrát, prakticky každý rok od roku 2018. Cítím se tady jako Kanaďan velmi dobře. Za ty roky jsem si tu našel spoustu přátel a dnes už je to skoro jako návrat do druhého domova.

Splnil tedy šampionát vaše očekávání? Byly tu určitě věci, které fungovaly skvěle, ale možná i některé, které úplně ne.
U takto velké akce, zvlášť když trvá devět dní, se vždy objeví nějaké drobné problémy. Může jít například o přenosy, vybavení hráčů nebo podobné záležitosti. První dva dny se vše dolaďuje a následně už turnaj běží hladce. Organizační výbor odvedl spolu s množstvím dobrovolníků skvělou práci. Z pohledu ISBHF jsme letos spouštěli novou platformu ISBHF TV, takže bylo jasné, že se objeví určité porodní bolesti. Přesto jsem s průběhem velmi spokojený.

Velkou radost mám také z návratu některých zemí, jako jsou Německo, Rakousko nebo Indie. To je velmi pozitivní zpráva pro budoucnost. Po letošku se navíc vracíme k pořádání mistrovství světa v lichých letech, takže další šampionát proběhne už v roce 2027 na Slovensku.

Když se mistrovství koná v České republice, vždy nastaví nový standard. Ať už šlo o šampionát v Litoměřicích v roce 1998, Plzni 2009, Pardubicích 2017 nebo nyní v Ostravě. Budoucí pořadatelé se mohou inspirovat tím, jak Češi jednotlivé oblasti organizace zvládají.

Jak hodnotíte sportovní úroveň šampionátu? Zmenšují se rozdíly mezi jednotlivými týmy?
Letos jsme zavedli nový formát turnaje a myslím, že se velmi osvědčil. V minulosti bylo v elitní skupině A více týmů, což vedlo k velkým rozdílům mezi lepšími a slabšími reprezentacemi. Některým týmům by tehdy více vyhovovala skupina B. Letos jsme u mužů měli šest týmů ve skupině A a šest ve skupině B, zatímco ženy hrály v jedné šestičlenné skupině. Tento systém se mi velmi líbí. Každý odehrál pět zápasů proti všem soupeřům a utkání byla mnohem vyrovnanější.

Samozřejmě se objevilo několik vyšších výsledků, zejména po čtvrtfinálovém křížení skupin, ale ve srovnání s minulými šampionáty byly rozdíly výrazně menší. Statistiky to jasně potvrzují. Také ženský turnaj zaznamenal velký posun. Například šestá nasazená Velká Británie porazila v utkání o páté místo Švýcarsko. Každý tým dokázal vyhrát alespoň jeden zápas. Nové reprezentace, jako Indie, si vedly velmi dobře. Německo bylo na šampionátu poprvé, ale bylo nadšené, vstřelilo několik branek a chce se dál zlepšovat. Celkově hodnotím sportovní úroveň velmi pozitivně. Rozdíly mezi týmy se výrazně zmenšily a velkou zásluhu na tom má právě nový formát soutěže.

Velkou novinkou byly kvalitní placené přenosy všech zápasů. Jste spokojený se zájmem diváků?
Když za přenos vybíráte poplatek, očekávání veřejnosti jsou samozřejmě vyšší. Myslím si, že máme ještě prostor ke zlepšení. Jsem ale rád, že budeme mít jednotný systém produkce přenosů na všech budoucích akcích.

Pokud jde o sledovanost a počet zakoupených přenosů, rád vše vyhodnocuji až po skončení turnajového cyklu. Teď ještě není správný čas dělat závěry, protože nás čekají další akce v Banské Bystrici a Sheffieldu. Po jejich skončení zanalyzuji všechna čísla – odkud přišlo nejvíce diváků, jaká byla kvalita produktu a kde se můžeme zlepšit.

Velkou novinkou byl také institut videorozhodčích. Jak jste spokojený s jeho fungováním?
Myslím, že se letos povedl vůbec nejlépe v historii našich akcí. Všechno jsme pečlivě naplánovali po personální i komunikační stránce. Kromě video rozhodčích máme neustále na trestné lavici zkušeného člena vedení, který rozhodčím pomáhá.

Největší výzvou ale zůstává technické vybavení jednotlivých hal. V Ostravě máme hlavní arénu s jedenácti kamerami a vedlejší se třemi kamerami, takže možnosti video přezkumu jsou výborné. Ne všude však máme stejné podmínky. Záleží na tom, kde se šampionát koná. Technologie se mohou výrazně lišit. Proto musíme systém vždy přizpůsobit možnostem konkrétní haly. Nechceme slibovat něco, co technicky nejsme schopni zajistit. V Ostravě jsme měli špičkové podmínky, ale není samozřejmé, že tomu tak bude na každém budoucím mistrovství.

Původně se očekávalo až osmnáct mužských reprezentací, nakonec jich přijelo dvanáct. Bylo to pro vás zklamání?
Očekávali jsme šestnáct až osmnáct mužských týmů a šest až osm ženských. V minulosti jsme měli několik takzvaných „heritage“ reprezentací, tedy týmů reprezentujících určitou zemi, jejichž hráči ale většinou pocházeli ze Severní Ameriky, především z Kanady.

Pro některé z těchto týmů bylo letos finančně velmi náročné přijet. Navíc máme dva světové šampionáty po sobě – v letech 2026 a 2027. Bylo to zklamání? Samozřejmě. Kdo by tvrdil opak, nebyl by upřímný. Na druhou stranu je to pro ISBHF příležitost zaměřit se na rozvoj nových zemí. Některé „heritage“ reprezentace odvádějí skvělou práci při propagaci hokejbalu a věříme, že se budou dále rozvíjet.

Teď je naším jasným cílem získat další evropské země, zvýšit počet mužských týmů na čtrnáct, šestnáct nebo osmnáct a ženských alespoň na osm. Chceme oslovovat státy, kde už existuje lední hokej nebo nějaká forma hokejbalu, ale potřebují naši pomoc s organizací a rozvojem. Stejně jako jsme přivedli Německo nebo Rakousko, chceme přivést další dvě až čtyři nové země. Jen tak může hokejbal skutečně růst po celém světě.

David Tor odchází z pozice generálního sekretáře. Bude to pro organizaci velká ztráta?
David nám bude velmi chybět. Přišel do ISBHF krátce přede mnou a za tu dobu jsme si vybudovali velmi blízký vztah. Odvedl obrovský kus práce a v mnoha ohledech je nenahraditelný. Rozhodl se ale posunout dál ve svém životě a my jeho rozhodnutí respektujeme. Jsme rádi, že zůstane během přechodného období, aby pomohl s předáním agendy.

Jeho nástupcem bude Aleš Zuna, který je součástí organizace téměř deset let. Začínal od nejnižších pozic, zná fungování organizace a má naši plnou důvěru. Podporovat ho bude jak David, tak já i ostatní členové vedení. David má pro hokejbal obrovskou vášeň. Přeji mu, aby byl úspěšný v další etapě života. A kdo ví – třeba se jednou do ISBHF zase vrátí.

V ISBHF působíte už řadu let. Jak se organizace změnila a jaké jsou vaše další plány?
Do ISBHF jsem nastoupil v roce 2017 jako zástupce Kanady a viceprezident. Později jsem se stal technickým ředitelem a viceprezidentem prezidenta George Gortsose. V roce 2022 jsem ho vystřídal ve funkci prezidenta. Od té doby jsme se zaměřili především na posílení organizační struktury. Rozšířili jsme kompetence zaměstnanců, vytvořili nové pozice manažerů akcí a snažíme se budovat silný tým.

Velký důraz jsme kladli také na sociální sítě. Myslím, že se nám podařilo výrazně zvýšit dosah i počet sledujících, ale stále máme prostor pro další růst. Jsem také hrdý na zavedení každoročních ocenění ISBHF, aplikaci ISBHF i spuštění ISBHF TV.

Naším hlavním cílem do budoucna je ale rozvoj nových zemí. Právě teď je správný čas rozšířit hokejbal do dalších států. Po skončení šampionátu budeme aktivně jednat s novými federacemi, představovat jim náš sport a pomáhat jim s jeho rozvojem. Současně chceme dál posilovat náš organizační tým. Aleš Zuna se stane výkonným ředitelem, Jakub Günther bude povýšen na senior manažera akcí a přijmeme dalšího manažera. Naší největší silou jsou lidé. Čím více zkušených lidí budeme mít, tím lépe budeme připraveni na další růst hokejbalu po celém světě.