Česko na zlato nedosáhlo, titul vybojovali Američané v prodloužení

Branky a nahrávky

22. Hudec (Lhota, Vaněk) – 18. Phillips (Wilson, Melillo), 54. Biagetti (Bruno, Dutney)

Rozhodčí

Michal Laczko, Eric Robertson

Diváci

5689

Česko

Mokry - Fanderlik, Hrabár, Hudec, Kastner, Kubíček, Laurinc, Vaniš, Školoudík, Šlehofer - Bláha, Bílý, Jágr, Kohout, Kucharčík, Langr, Lhota, Pavlíček, Rozlílek, Vaněk, Wrobel, Zvonek, Čejka

USA

A. Carter - Andes, Caron, N. Carter, Dutney, Melillo, Nikolajski, Smith - Battista, Biagetti, Bruno, Callahan, Fornaris, Kleckner, Malloy, Manning Almeida, McStravick, Phillips, Tumminello, Wilson, Wood

Úvodní minuty utkání přinesly opatrný hokejbal z obou stran. Mírně navrch mělo domácí Česko, střelu Rozlílka vyrazil Carter, podobně jako o minutu později proti střele Hrabára. První zákrok českého brankáře přišel až v 5. minutě, kdy lapil letící míček do lapačky. USA hrozilo především ze zabezpečené obrany.

Američané měli v 8. minutě obrovskou šanci. Střela Carona z levého kruhu se odrazila od Mokrého betonu do vzduchu, míček málem zapadl do branky, ale český gólman padající balónek dokázal zkrotit. Stejný hráč mohl udeřit i později, ale jeho střela šla kousek vedle české branky. Od té chvíle Češi přidali a měli několik šancí. Zajímavou pozici měl Zvonek, po něm se mohl prosadit i Jágr, ale stav zůstal bez branek.

Ke konci prvního dějství zahrozili Američané, ale McStravick nedokázal ve velké šanci zasunout míček za Mokrého. Netrvalo to dlouho a z levého kruhu pálil Malloy. I s touto střelou si Mokry parádně poradil. Po první třetině zůstal stav nerozhodný 0:0.

Spojené státy vstoupily do druhé periody skvěle. V 18. minutě si na modré čáře zaklepal o přihrávku Nick Phillips, tu dostal od Wilsona, a prudkou střelou z první propálil brankáře Mokrého - 0:1. Češi navíc museli řešit i další obrovský závar před svou brankou. V 19. minutě dostal přihrávku do mezikruží Bláha, ale jeho střeleckou snahu zhatil brankář Carter. Ve 22. minutě se poprvé rozjásala Ostravar aréna po vyrovnání Česka. Tomáš Hudec dostal přihrávku za modrou čáru, opřel se do střely a jeho bomba se zastavila až v americké brance - 1:1.

Ve 25. minutě musel zůstat Mokry velmi pozorný proti střele Phillipse z voleje v prostoru mezi kruhy. O tři minuty později drtili Češi Američany v pásmu, míčky létaly kousek kolem branky, situaci vyřešilo USA pouze zakázaným uvolněním, po kterém si vzalo oddechový čas. Ve 27. minutě mohl využít Laurinc chybu Američanů u modré čáry, ale jeho střelu dokázal Carter vytěsnit mimo branku.

V poslední minutě druhé třetiny ještě mohl udeřit McStravick, ale Mokry vyrazil míček ramenem mimo branku. Na druhé straně chyběl kousek Wrobelovi, aby míček šel do branky. Po dvou třetinách stále nebylo o ničem rozhodnuto a do kabin se šlo za stavu 1:1.

Třetí třetinu začali Češi dobře a mohli se dostat do vedení, ale Bláhovi se nepodařilo v pádu překonat amerického brankáře. Ve 35. minutě byl zcela sám před Carterem Lhota, ale byl příliš blízko a nenašel volný prostor k zakončení. Ve stejné minutě orazítkoval Vaniš tyčku! Tlak Česka sílil, ale branka nepřicházela.

Ve 39. minutě prověřil po delší době brankáře Mokrého Malloy, ale míček zůstal ve výstroji českého brankáře. V závěrečných minutách třetí třetiny to byli zase Američané, kteří tlačili. Česko si vzalo oddechový čas. Velké finálové drama muselo až do prodloužení. Na jeho začátku se musel oháněk Mokry, ale svůj tým udržel ve hře. Ve 49. minutě Zvonek vyběhl zpoza branky k pravé tyči a bekhendovou přihrávkou našel před brankou Lhotu, který v dobré pozici nedokázal uklidit míč za Carterova záda.

Zajímavý moment přišel v 53. minutě duelu. Jan Bílý minul svým bekhendem branku ve velké šanci. Míček se pak ještě odrážel a byl stále hratelný u branky, ale stav se neměnil. V 54. minutě Američané zcela zamrazili diváky v aréně. PJ Biagetti využil dobrou přihrávku při přečíslení dva na jednoho a zakončil za záda Mokreho. Titul si tak z Ostravy vezou Spojené státy.

OHLASY TRENÉRŮ

Milan Jelen (CZE): „Neproměnili jsme celou řadu šancí, ať už ve hře pět na pět v základní hrací době, nebo potom v prodloužení. V té rozhodující situaci jsme chtěli zariskovat a jít dopředu, jenže soupeř nám z toho ujel do protiútoku. To byla chyba, která celý zápas rozhodla. Vím, že to teď po prohře není jednoduché, ale ti kluci odpracovali neuvěřitelným způsobem nejen celý šampionát, ale i uplynulý rok. Celá příprava se musela stáhnout ze dvou let do jednoho. Kluci to odjezdili. To platí jak pro ty, co jsou tady, tak pro hráče, kteří se nakonec do závěrečné nominace nedostali. Celý turnaj byl nesmírně náročný. Prohráli jsme vlastně až ve finále. Samozřejmě to člověka hrozně mrzí, ale takový je sportovní život a jde se dál. Máme se od čeho odrazit.“

James Mentis (USA): „Byl to skvělý hokejbalový zápas, ve kterém se střetly dva nejlepší týmy na turnaji. V prodloužení se k nám přiklonilo trochu štěstí a dali jsme rozhodující gól. Šampionát jsme přitom začali dvěma porážkami, ale klukům jsem tehdy řekl, že se musíme zápas od zápasu zlepšovat. A přesně to jsme udělali. S každým dalším utkáním náš výkon rostl. V základní skupině jsme prohráli s Kanadou, v play-off jsme jí to vrátili a porazili ji. Ve skupině jsme padli i s Českem a teď jsme se vrátili a porazili je taky. Neustále jsme šli nahoru. Osobně prožívám naprosto úžasné pocity, je to něco neuvěřitelného. Vyhrál jsem čtyři zlaté medaile jako hráč a teď mám první jako trenér.“